Co čekat na první lekci Tanečních pro dospělé v Dancebuddies

Pokud jste naposledy byli v tanečních v sedmnácti, nebo jste nikdy pořádně netančili, je úplně normální, že před první lekcí trochu nevíte, co čekat.

Popravdě, nejčastější věta, kterou od nových párů slyšíme, je něco ve smyslu:

„No, s náma budete mít hroznou práci.“

Většinou nemáme.

Nové základní kurzy pro dospělé otevíráme několikrát do roka a na první lekci běžně přijde kolem 12 až 15 párů. Maximální kapacitu držíme na 17 párech, aby měl každý dost prostoru a kurz zůstal pohodlný.

A protože první lekce bývá ta, které se lidé bojí nejvíc, pojďme si projít, co vás na ní vlastně čeká.

Přijdete, odložíte si věci a chvíli se rozkoukáváte

Když dorazíte do studia na Chodově, já nebo moje taneční partnerka vás přivítáme, zkontrolujeme v docházce a ukážeme vám, kam si můžete odložit věci a kde je sál.

Na sále už hraje hudba a je pár minut na to se trochu rozkoukat, dát si něco malého k pití a připravit se.

Nikdo po vás v tu chvíli nechce, abyste už uměli tančit. To je ostatně důvod, proč jste přišli.

Prvních pár minut je hlavně o tom přestat se bát

Pro mě jako lektora jsou prvních pět až deset minut možná nejdůležitější část celé první lekce.

Lidé přijdou a často mají v hlavě poměrně jasnou představu, že všichni ostatní budou elegantní, oni budou jediní, komu to nepůjde, a během pěti minut ze sebe udělají úplného pitomce.

Realita je mnohem méně dramatická.

Zhruba devět z deseti párů o sobě tvrdí, že jsou „úplná polena“. A prakticky nikdy to není pravda.

Většinou jen nikdy nedostali pořádně vysvětleno, co mají dělat.

Začneme obyčejným krokem dopředu

Jedna z prvních věcí, kterou lidem často říkám, je:

Pokud vám neřekneme něco jiného, krok dopředu je pořád jen krok dopředu. Stejně jako když jdete po ulici.

Zní to banálně, ale přesně tady bývá jeden z největších problémů začátečníků.

Jakmile mají tančit, najednou mají pocit, že musí úplně jinak chodit, jinak stát a vlastně objevují, že mají ruce a nohy.

Čím víc se snaží „vypadat tanečně“, tím méně přirozeně se někdy pohybují.

Takže prvním úkolem často není naučit se nějaký složitý krok. Je to spíš zjistit, že tanec není něco nepřirozeného a tajemného.

Hned na první lekci si opravdu zatančíte

Náš základní kurz má osm lekcí a v prvních dvou až třech se snažíme vytvořit párům co nejrychleji základní repertoár.

Nechceme, aby půl večera stáli a poslouchali teorii.

Na první lekci se proto obvykle dostaneme ke třem až čtyřem tancům. Typicky začínáme třeba walzem, cha-chou a blues.

Když na začátku řeknu, že dneska zvládneme čtyři tance, sálem často proběhne lehce vyděšené zašumění.

Na konci je ale většinou všechno v pohodě.

Ty tance totiž vybíráme schválně tak, aby byly dobře zvládnutelné pro začátečníky a zároveň praktické. Nejde o nic extrémně rychlého ani technicky složitého a jsou to přesně tance, se kterými se můžete potkat na plese, svatbě nebo společenském večeru.

Partnera během kurzu nestřídáte

Tohle je častá otázka, takže je dobré ji říct úplně jasně.

V Tanečních pro dospělé v Dancebuddies se partneři nestřídají.

Po celou dobu tančíte s tím, s kým jste do kurzu přišli.

Postupně se samozřejmě učíme i vedení v páru. Pro pány je to jedna z důležitých částí kurzu – jak partnerce dát srozumitelně najevo, co se bude dít, aniž by z toho vznikl zápas.

Ale ani to není něco, co musíte zvládnout během prvních deseti minut.

Jak dlouho lekce trvá

Lekce má dvě části po přibližně 50 minutách a mezi nimi je zhruba 15minutová přestávka.

Během ní je čas se napít, odpočinout si a také trochu poznat ostatní páry.

To je pro nás docela důležité. Kurz je vždycky příjemnější, když máte pocit, že chodíte mezi lidi, které znáte, ne do anonymní místnosti plné cizinců.

Na konci lekce si pak všechno znovu projdeme a snažíme se, aby co největší část večera patřila opravdu tanci.

Co si vzít na sebe

Dress code je u nás smart casual.

Není přísný a opravdu nikoho neposíláme domů kvůli tomu, že nemá správné kalhoty.

Pro pány jsou ideální dlouhé kalhoty – například chino – a košile nebo polo. Kravata rozhodně není potřeba. Společenské boty jsou fajn, ale zvládnout se dají i čisté a vhodně vypadající tenisky.

Džíny nejsou úplné tabu, černé džíny mohou být naprosto v pohodě. Jen bych se vyhnul outdoorovým botám a, pokud možno, také kraťasům. Kraťasy na tanečním parketu prostě málokdy vypadají jako dobrý nápad.

Partnerky mají výběr širší. Fungují šaty, společenské kalhoty s halenkou i další oblečení, ve kterém se cítíte dobře a můžete se volně pohybovat.

Pokud jste zvyklá na podpatky, klidně je vezměte. Pokud ne, není žádný důvod se do nich nutit. Balerínky nebo vhodné tenisky fungují také.

Nejdůležitější je, abyste během lekce nemuseli řešit oblečení víc než samotný tanec.

Co když mi to opravdu nepůjde

Pak se nic zvláštního neděje.

Někomu jde nový krok o něco rychleji, někomu pomaleji. To je normální.

Taneční talent se může projevit v tom, jak rychle nové věci pochopíte. Ale za všechny kurzy, které jsme odučili, jsme se prakticky nesetkali s někým, kdo se chtěl naučit tančit a nezvládl ani základy.

Pokud navíc něco zameškáte nebo vám z minulé lekce něco není jasné, můžete přijít přibližně čtvrt hodiny před začátkem. V rámci možností se vám individuálně pověnujeme a projdeme to, co potřebujete.

Máme také videa se základními kroky na YouTube.

A tady je možná nejlepší rada pro celý kurz: pokud si během týdne jednou nebo dvakrát na deset minut zkusíte doma to, co jsme se učili, na další lekci je ten rozdíl obrovský.

Jak většinou první lekce končí

Před lekcí často slyšíme:

„S náma budete mít hroznou práci.“

Po ní mnohem častěji:

„My jsme se toho docela báli, ale začínáme mít pocit, že ono nám to vlastně půjde.“

A přesně o to na první lekci jde.

Ne o to tančit dokonale. Ne o to vypadat jako profesionálové.

Stačí zjistit, že se dokážete společně hýbat do hudby, naučit se první kroky a odejít s pocitem, že příště už přijdete o něco klidnější.

A pak už to začne být hlavně zábava.